Kdy rostou houby a kam na ně: houbařský průvodce

Houbaření patří k nejoblíbenějším českým vášním – a jen málokterý národ chodí do lesa na houby tak nadšeně jako my. Jenže úspěch houbaře nezávisí jen na štěstí. Kdo ví, kdy rostou houby, za jakého počasí a kam se za nimi vydat, přinese si košík plný, zatímco ostatní se vracejí s prázdnou a nechápou, kde udělali chybu. V tomto průvodci se dozvíte, kdy je nejlepší čas na houby, jak poznat, že houby „jdou“, kam vyrazit i jaké konkrétní druhy hub v které části sezóny sbírat. Přidáme i praktické tipy, jak si houbaření co nejvíc usnadnit a zpříjemnit.

Chození na houby má u nás dlouhou tradici a je to nejen způsob, jak si obstarat výbornou surovinu do kuchyně, ale i příjemná procházka lesem a odpočinek od každodenního shonu i obrazovek. Ne nadarmo se říká, že houbaření je český národní sport. Aby ale byl výlet do lesa úspěšný, vyplatí se znát pár základních zákonitostí – kdy a za jakého počasí houby rostou, kde je hledat a jak je správně a bezpečně sbírat. Právě to vás v následujících kapitolách naučíme.

1. Kdy rostou houby: hlavní sezóna

Houby lze v našich lesích najít prakticky od jara do zimy, ale zdaleka ne po celý rok stejně vydatně. Hlavní houbařská sezóna vrcholí od konce srpna do října, kdy se po letních vedrech ochladí a přijdou vydatnější deště. Právě konec léta a začátek podzimu je obdobím, kdy lesy doslova „narostou“ a košíky se plní hřiby, klouzky, bedlami, ryzci i václavkami. Pro mnoho houbařů je to nejočekávanější období celého roku.

To ale neznamená, že mimo hlavní sezónu je les prázdný. Už na jaře (duben–květen) rostou smrže a první májovky, v létě se objevují hřiby, kozáci a křemenáče, zejména po bouřkách. Skutečný vrchol a nejpestřejší nabídka druhů ale přichází právě na přelomu léta a podzimu. Pozdní podzim (listopad) pak patří václavkám a mrazuvzdorným druhům. Klíčem k úspěchu je proto vědět nejen kdy je obecně sezóna, ale hlavně rozpoznat, kdy houby začnou růst po konkrétních deštích.

2. Za jakého počasí houby rostou

Počasí je pro růst hub naprosto klíčové. Houby potřebují dvě věci: vlhko a teplo. Ideální je kombinace vydatnějšího deště následovaného několika teplými dny. Platí osvědčené houbařské pravidlo: houby vyrážejí zhruba 10 až 14 dní po vydatném dešti, pokud jsou noci ještě dostatečně teplé. Právě proto je konec léta a začátek podzimu tak úrodný – střídá se teplo se srážkami.

Naopak dlouhé sucho růst hub zastaví úplně – podhoubí v suché půdě nemá z čeho tvořit plodnice. Stejně tak první silnější mrazy většinu druhů ukončí. Ideální podmínky bývají po takzvaných „houbových deštích“ koncem srpna a v září, kdy je půda prohřátá z léta a zároveň dostatečně vlhká. Sledujte proto pozorně srážky ve svém kraji a vyrazte do lesa právě v tom správném okně – zhruba týden až dva po pořádném dešti, když se udrží teplo.

Existuje i řada lidových pranostik a pozorování, která houbaři z generace na generaci předávají. Když se v noci drží mlhy a rosa, půda si udrží vlhkost a houbám se daří. Naopak silný vítr a rychlý pokles teplot růst přibrzdí. Zkušení houbaři také vědí, že po prvních vydatnějších srpnových deštích, které přijdou po parném létě, přichází často ta nejštědřejší vlna. Sledování počasí je tak pro houbaře stejně důležité jako pro zahrádkáře – a leckdy se vyplatí víc než sebelepší tajné místo.

3. Houbařský kalendář: co kdy roste

Jednotlivé druhy hub mají svou sezónu. Orientační přehled, kdy co hledat:

• Jaro (duben–květen): smrže, májovky, ucháče.
• Léto (červen–srpen): hřib smrkový a dubový, kozák, křemenáč, klouzek, lišky – hlavně po letních bouřkách.
• Vrchol sezóny (konec srpna–říjen): hřiby, klouzky, bedly, ryzce, holubinky, lišky, muchomůrka růžovka, václavky – nejpestřejší a nejvydatnější období.
• Pozdní podzim (říjen–listopad): václavky, čirůvky, penízovky sametonohé, hlívy a další mrazuvzdorné druhy.

Bezkonkurenčně nejvyhledávanějším úlovkem zůstává hřib – smrkový, dubový nebo kovář – který je chloubou každého košíku. Právě na hřiby se nejlépe daří v hlavní podzimní sezóně. Pamatujte ale, že houbařský kalendář je jen vodítko; skutečný růst vždy určuje aktuální počasí v daném roce a kraji.

Zajímavé je i to, jak se houbám daří v různých letech. Bývají roky vyloženě „hřibové“ a jiné, kdy je hub poskrovnu – vše závisí na průběhu počasí během celého roku. Vlhké a mírné léto předznamenává bohatou podzimní sezónu, zatímco po extrémně suchém létě houby často zklamou. Zkušení houbaři proto sledují nejen aktuální srážky, ale i celkový ráz roku a podle toho odhadují, jaká sezóna je čeká. I proto je houbaření tak napínavé – nikdy dopředu s jistotou nevíte, s čím se z lesa vrátíte.

4. Kam na houby a kde je hledat

Kde houby rostou, závisí na druhu a typu lesa. Obecně platí, že různé houby mají rády různé stromy, s jejichž kořeny žijí v symbióze. Hřib smrkový a klouzky hledejte ve smrkových lesích, hřib dubový a kozák březový naopak v listnatých a smíšených lesích pod duby a břízami. Lišky a ryzce se drží spíš vlhčích a mechatých míst.

Zaměřte se na okraje lesů, paseky, prosvětlená místa a mechem porostlé plochy, kde je dostatek vlhkosti i světla. Po deštích bývají úrodné svahy a příkopy, kde se drží voda. Vyplatí se chodit brzy ráno, kdy jsou houby čerstvé a předejdete ostatním houbařům. Máte-li osvědčené místo, které vám roky nosí úrodu, střežte ho jako oko v hlavě – každý zkušený houbař má svá pečlivě tajená místa, o kterých neřekne ani nejlepším přátelům. A nezapomeňte, že v národních parcích, chráněných územích a některých rezervacích je sběr omezen nebo zakázán, proto vždy respektujte pravidla dané lokality a případné značení.

5. Jak správně sbírat houby

Při sběru dbejte na to, abyste nepoškodili podhoubí, ze kterého houby porostou i příště. Vedou se sice debaty, zda houby vykrucovat, nebo vyřezávat, ale nejdůležitější je houbu z podhoubí opatrně uvolnit a vzniklé místo zahrnout. Sbírejte jen houby, které bezpečně znáte – a to je vůbec nejdůležitější pravidlo houbaření. Při sebemenší pochybnosti houbu raději nechte růst.

Sbírejte houby mladé a zdravé, přestárlé a červivé kusy nechte v lese – roznášejí výtrusy pro další generace. Houby ukládejte do vzdušného košíku, nikdy ne do igelitové tašky, ve které se zapaří a zkazí. Nasbírané houby zpracujte co nejdříve. Přebytky můžete usušit, zamrazit nebo naložit – sušené hřiby provoní polévky, omáčky i kuby po celý rok a mražené houby vám připomenou léto uprostřed zimy. Právě konec léta a podzim jsou ideální dobou na vytvoření zásob z bohaté houbařské úrody.

Důležitá je i ohleduplnost k lesu. Houbaření je krásný způsob, jak trávit čas v přírodě, ale les je zároveň domovem mnoha živočichů a citlivým ekosystémem. Nehrabejte bezhlavě v mechu a hrabance, nešlapejte zbytečně po podhoubí a odnášejte si všechny odpadky zase s sebou domů. Nesbírejte víc, než dokážete zpracovat – houby v košíku se rychle kazí a přemíra nasbíraných hub, které nakonec stejně skončí v popelnici, je zbytečná škoda na přírodě i vaší práci. Šetrný houbař se do lesa rád vrací a les mu jeho ohleduplnost oplácí bohatou úrodou i v dalších letech.

6. Vybavení a bezpečnost houbaře

Na houby se vyplatí vyrazit dobře vybaveni. Základem je proutěný nebo vzdušný košík, nůž, pevná nepromokavá obuv a oblečení podle počasí. Hodí se i klíč nebo atlas hub pro ověření méně jistých druhů, pití, něco k jídlu a nabitý telefon pro případ nouze. V neznámém terénu se snadno ztratíte, proto se orientujte podle mapy a dejte někomu vědět, kam a na jak dlouho jdete.

Pokud jste vášniví houbaři a vozíte domů plné košíky, oceníte i vybavení na jejich zpracování a převoz – od zahrady s bohatou úrodou přes dovoz dřeva na uzení až po odklízení spadaného listí. Na převoz většího množství úrody, dřeva nebo zahradního materiálu se hodí spolehlivé zahradní kolečko, které oceníte i při dalších podzimních pracích. A stejně jako houbaři mají svá osvědčená místa, i dobrý hospodář ví, že se vyplatí mít po ruce kvalitní vybavení, na které je spolehnutí. Nadevše ale platí základní bezpečnostní pravidlo: sbírejte a jezte jen houby, které stoprocentně znáte.

Za zmínku stojí i houbaření s dětmi, které je skvělým způsobem, jak je přivést k přírodě. Naučte je od malička jen jednoduché a bezpečné pravidlo – ukazovat každou nalezenou houbu dospělému a nikdy nic neochutnávat. Z výletu do lesa se tak stane bezpečné rodinné dobrodružství, na které budou rády vzpomínat. A když se pak společně sejdete u čištění a zpracování úlovku, houbaření se promění v pěkný celodenní rituál, který spojuje generace – přesně jako to znáte z vlastního dětství.

7. Shrnutí

Ve zkratce: houby rostou nejvíce od konce srpna do října, kdy se střídá teplo se srážkami. Klíčové je počasí – houby vyrážejí zhruba 10 až 14 dní po vydatném dešti, pokud jsou noci teplé. Jednotlivé druhy mají svou sezónu, od jarních smržů po podzimní václavky, a rostou u konkrétních stromů, se kterými žijí v symbióze. Hledejte je na okrajích lesů, pasekách a mechatých místech, sbírejte do vzdušného košíku a jen houby, které bezpečně znáte. S trochou znalostí počasí a správným vybavením si přinesete košík plný – a zásoby na celou zimu.

Autor: Bc. Tomáš Stýskala, MBA